Sázíme a sejeme stromy na naší farmě, na pozemcích našich přátel a všude tam, kde stromy chybí. Nežádáme, aby nám tuto činnost kdokoli proplatil, protože strom ze semínka vyroste zadarmo. Takový strom si sebou nenese žádnou ekologickou stopu spojenou s řízeným pěstováním, dopravou, výsadbou a následnou péčí. Letos jsme společně vysadili desítky stromů a stálo nás to jen trochu společně stráveného času a kapku vlastní energie.
Stromy dokážou vyprodukovat stovky až tisíce semínek. Pokud semínkům dáme dobré podmínky, tak vyklíčí a stanou se z nich opět stromy. Ty podmínky nejsou peníze, ale vhodné místo, čas a případná ochrana proti okusu zvěří. Stromy poskytnou stín, potravu, zadrží vodu, stanou se domovem tisíců dalších živočichů a díky nim vyrostou další rostliny.
Tímto článkem reagujeme na současnou dotační kampaň výsadby stromů do krajiny. Myslíme si, že takto použité peníze jsou zbytečné. Ekologická stopa sazenic vypěstovaných pro tyto účely a také energie vynaložená na to, aby stromek mohl nějakou dobu přežít podle nás převažuje nad službou, kterou takový strom jednou poskytne. Sází se velké stromy, často nepůvodní, se zastřiženými kořeny a větvemi. Takový strom je odkázaný na lidskou ochranu a péči. V mnohých případech stromy i přes veškerou zafinancovanou péči umírají a musí se vynakládat další prostředky na dosazování.
Jak to děláme my?
Sbíráme semínka místních druhů ovocných stromů, které v našem kraji dlouhodobě prospívají. Semínka ovocných stromů nasušíme a začátkem nového roku stratifikujeme.
Po jejich vyklíčení je vysejeme na záhon do kypré půdy a na podzim máme stovky sazeniček, z nichž vybereme ty nejlepší a ty sázíme na vhodné stanoviště.
Sázíme i listnaté lesní dřeviny – břízy, buky, duby zimní, javory, jasany a další. Posbíraná semínka listnatých dřevin sejeme na podzim do záhonu s lesní hlínou nebo rovnou na finální stanoviště.
Na jaře vyraší spousta budoucích velikánů, které je možné na podzim vysázet na finální stanoviště nebo je nechat růst tam, kde jsme je zaseli.
Pokud je potřeba, tak sazenice chráníme oplocenkou. Oplocenky nekupujeme. Při troše snahy je možné získat použité a ještě použitelné oplocenky z lesů, které by se jinak vyhodily. Stačí si je vyhlídnout a zeptat se místních lesníků.
Nepočítáme s tím, že z každé sazeničky takto vypěstované vyroste elitářský strom. To ani nechceme. Příroda sama určí, který strom přežije a jak bude prospívat. Nelpíme na velkém ovoci nebo rovném kmenu. Smysl stromu vidíme prostě v tom, že je.
Sázení je ten nejsložitější způsob, jak vypěstovat strom nebo zalesnit větší území. Když máme dost semínek z místních stromů, které prospívají, tak je raději už na podzim vyséváme do dočasně oploceného území. Pečlivěji a snadněji tuto práci za vás mohou udělat i veverky a sojky. Když jim na strom zavěsíte bedýnky se semínky, tak semínka roznosí po území a zahrabou je do půdy. Vytvoří si tak zásobu potravy na celou zimu. Většina semínek zůstane i po zimě zahrabaných a na jaře z nich vyraší nové stromky.
Když tímto způsobem sázíte stromy, tak nemusíte plýtvat penězi a strachovat se 10 let o udržitelnost projektu. Navíc tím, že ze semínek vypěstujete stovky sazenic, můžete si dovolit experimentovat a sami se toho spoustu naučit.
